články 

ROZHOVOR O WALDORFSKÉ PEDAGOGICE v mš s táňou smolkovou

proč je důležitá svobodná hrA S JOHANOU PASSERIN

PŘEDNÁŠKA O POHÁDKÁCH A POCHOPENÍ JEJICH SMYSLU S rADOMILEM HRADILEM

CESTA K DĚTEM - CESTA K SOBĚ

ASOCIACE LESNÍCH MATEŘSKÝCH ŠKOL

DOPORUČENÍ PŘI PRÁCI S AUDIOVIZUÁLNÍ TECHNIKOU

RODINNÉ VAZBY JSOU OSLABENÉ, DĚTI TRÁVÍ ČAS V INSTITUCÍCH - ROZHOVOR S HELLE HECKMANN

PROČ SE UČIT VENKU

SAMI SI VYCHOVÁVÁME SKLENÍKOVÉ DĚTI

JE LESNÍ ŠKOLKA PRO KAŽDÉ DÍTĚ A PRO KAŽDÉHO RODIČE?

BÝT VENKU ZNAMENÁ VZDĚLÁVAT SE - ROZHOVOR O TOM, JAK SE BUDUJÍ A FUNGUJÍ LESNÍ ŠKOLKY

LÉKAŘ VYSVĚTLUJE, KTERÉ FAKTORY ZPOMALUJÍ FUNGOVÁNÍ DĚTSKÉHO MOZKU

DĚTI POTŘEBUJÍ BÝT DOMA SE SVÝMI RODIČI - ROZHOVOR S HELLE HECKMAN

DOKUMENT O WALDORFSKÉM ŠKOLSTVÍ V ČR

ZÁKLADNÍ DĚTSKOU POTŘEBOU JE POŘÁDNĚ SE ZAMAZAT

DĚTSKÉ HRANÍ DNES OVLIVŇUJÍ VELKÉ FIRMY

PROČ DĚTI POTŘEBUJÍ SPÁT (VENKU)

DOKUMENT "KONZUMNÍ DĚTI ANEB KOMERCIONALIZACE DĚTSTVÍ"

DĚTEM CHYBÍ KVALITNÍ ČAS, PROTO SE MĚNÍ TRENDY VE VZDĚLÁVÁNÍ

PRVNÍCH SEDM LET DĚTI NEMAJÍ DĚLAT NIC INTELEKTUÁLNÍHO

překroužkovaná generace aneb vraťte dětem spontánní hr - rozhovor s Hradilovou 

pořad "generace ze skleníku"

Případová studie ve Florencii, Itálie: "Vliv vegetace na schopnost soustředění u dětí"

Případová studie italského týmu prof. Stefana Mancusa srovnávala vliv zeleně na schopnost soustředění u dětí prvního stupně základní školy (Mancuso a kol. 2006). Na vzorku 80 dětí ve věku od 8 do 10 let byla testována schopnost soustředit (capacity of attention) pomocí metody Trail Making Test. Děti vyplňovaly testy jednak v prostředí standardní školní třídy bez výskytu vegetace a také v prostředí zahrady se vzrostlými stromy a množstvím další vegetace. Výsledky ukázaly, že schopnost dětí soustředit se je v zahradě významně zvýšena ve srovnání s pobytem ve standardní školní třídě. Odkaz ZDE

Reference:  Mancuso, S., S. Rizzitelli, and E. Azzarello. "Influence of green vegetation on children's capacity of attention: a case study in Florence, Italy." Advances in Horticultural Science 20.3 (2006): 220-223.

Lucie Hlaváčová: "12 smyslů - výchova zážitkem a uměním"

Skutečně máme dvanáct smyslů

Smyslové vnímání můžeme rozčlenit do tří skupin. První z nich lze označit jako smysly tělesné neboli volní. Podporují nevědomou vůli k životu, prostřednictvím nich uchopujeme vlastní tělo, zjednáváme si o něm představu, s jejich pomocí si utváříme vztah ke svému fyzickému okolí a vyčleňujeme se z něj. Jimi vnímáme působnost vnějšího světa. Jsou to hmat, životní smysl, smysl pro pohyb a smysl pro rovnováhu.

Další skupinou jsou duševní nebo také citové smysly, které nám zprostředkovávají vztah k vnějšímu světu na základě libosti a nelibosti, jejich pomocí vnější svět vědomě přijímáme do sebe. Tyto dojmy v nás vyvolávají odezvu, kterou jen obtížně dokážeme kontrolovat nebo ovládnout. Sem řadíme čich, chuť, zrak a smysl pro teplo.

Třetí skupinou jsou duchovní či sociální smysly, můžeme je označit také jako poznávací. Jsou to sluch, smysl pro řeč, smysl pro myšlenky druhého člověka a smysl pro já druhého člověka. Vjemy těchto smyslů, stejně jako plody myšlení jsou našim vnitřním duchovním majetkem, jejich prostřednictvím můžeme proměňovat sami sebe.

Naše já má vědomí propojené s našimi smysly, proto jsme při smyslovém vnímání bdělí. Probíhají v nás však také jiné děje, které jsou méně vědomé. S životními procesy je propojeno astrální vědomí, tj. duševní procesy. Vnímání životních procesů je proto snivé, polovědomé.

Úkolem výchovy je podporovat člověka v tom, aby se ze své přírodní danosti mohl vyvinout v kulturní bytost. Umožnit mu vyrůst, rozvinout a uplatnit své vlohy ve společenství. Je důležité, aby výchova zprostředkovala hodnotné smyslové podněty. A je nezbytné propojit toto bdělé, diferencované smyslové vnímání s polovědomými pohyblivými a vzájemně se prolínajícími životními procesy.

Helle heckman: "Povinná školka? Je zvláštní vytvářet zákon, který má pomoci někomu konkrétnímu, povinný pro všechny"  zde